Duben 2018

Hubnutí | My story

30. dubna 2018 v 16:00
Už když jsem byla na základní škole, tak jsem schytávala posměchy na mojí postavu. Vždy jsem byla oplácaná a nepatřila jsem k těm nejhubenějším. Jenže to nebylo lehké, když jsem byla ve třídě, která byla plná hubenýma holkama. Nějak jsem tomu v těch mladších letech nerozuměla a ani jsem to neřešila. Jenže mi padlo 12let a už jsem si začala všímat jak vypadám já a jak vypadají holky v mojí třídě. Měly krásně hubené nohy, břichno v jedné rovině a byly rády, když nějaké to kilo přibraly. A pak jsem tam byla já. Měla jsem 45-50kg, byla jsem ráda, když jsem si viděla na špičky nohou a byla ráda, když mi bylo tričko velikosti M. Nikdy jsem nebyla nějak vysoka, takže na mně šlo vidět každé kilo, které jsem zhubla nebo přibrala.
Začaly se tvořit blogy o anorexi, bulímii a různých dietách. Už jsem byla vyčerpaná z těch všech posměchů, tak jsem je začala číst. Pořád jsem si říkala, že když budu dobržovat jídleníček jako mají ostatní anorektičky, tak brzo budu jako ostatní holky ze třídy. Nikdy jsem o tom rodičům neřekla, protože jsem jim nechtěla dělat zbytečný starosti navíc.
Začala jsem cvičit, hidně cvičit. Cvičila jsem 6x týdně a nejedla jsem skoro vůbec. Jen o víkendu, pokud jsem byla s rodinou někde, kde jsme jedli u jednoho stolu. Kilogramy šly dolu, a lidi si začali všímat, že hubnu. Rodiče pořád mysleli, že je to tím jak často cvičím, že jim normálně. Byla jsem tak ráda, že mi to prochází. Abych Vás ujistila, NIKDY jsem do anoregie nespadla.
Abych Vám řekla jak jsem na tom dnes. Nejsem spokojená se svým tělem. Ještě tak před dvěmi lety jsem měla 70kg. Nyní mám 49-52kg. Jsem spokojená se svojí váhou, ale ne se svojí postavou. Nelíbí se mi jak se mi klepou stehna a jak nemám spevněné břicho.
Před pár měsíci jsem začala mít velké bolesti břicha. Bolest mi šla od žaludku. Pořád jsem si myslela, jak je to z hladu. Začala jsem více jíst, ale nepomohlo to. Ale nezačala jsem ani po tom, jak jsem začala více jíst přibírat. Pouze bolesti byly větší a větší. Nepřišlo mi to normální tak jsem to oznámila mamce. Ta se rozhodla, že mě vezme k doktorce. Nemám ráda doktory, ale ty boleti už nešly snést a tak jsem souhlasila. Dostala jsem dietu. Nesmím mastá jídla a beru prášky, po kterých mi je ještě hůř. Odebrali mi krev a měla jsem špatné výsledky. Za měsíc jdu na fibroskopii, a jsem zvědavá co mi tam najdou. Poslední 2 týdny mě to bolí tak moc, že když se rozhodnu jít cvičit, nezvednu se pomalu ani z postele natož abych šla cvičit kardio. Takže si na to budu muset ještě nějakou dobu počkat, a pít jen rozmixované jahody s mlékem.
Tak prosím neblbněte s hubnutím.
Byl už jste někdo někdy na fibroskopii? Jaké z toho máte pocity. Určitě mi to napište do komentářů.
To je pro teď konec, a budu se na Vás těšit u dalšího článku.
Ahoj BN.

Společné bydlení

28. dubna 2018 v 10:00
Už ve 13i letech jsem přemýšlela, jak svělý jednou bude, až budu bydlet se svojí druhou polovičkou. Měla jsem takovou představu, která nakonec byla úplně jiná.
Vždy jsem si představovala jak v 18i si vezmeme věci a půjdeme do svýho bytu. Ale to jsem byla naivní. To by se možná stalo, kdyby jsme se nesestěhovali už 16i/17i letech. Je jasné, že to byli noci, kdy jsme spali každý u sebe doma. Ale i tak jsme spolu byli pořád. Ráno jsme spolu šli do školy, odpoledne domů, večer na jídlo a procházku a pak každý k sobě spát. Občas se i stávalo, že jak jsme byli spolu, tak jsme se hádali. Ale když si pak vzpomenete, že za pár měsíců už máte bydlet spolu, hned je to jiný.
Často přemýšlím, jaký bych chtěla byt, v jakých barvách a kde v jaké místnosti co bude. Také často koukám na inzeráty. Nejsložitější je se s přítelem domlut, kde by chtěl mít byt, v jaký části města a podobně. Každý má v tomhle jiný názor. Já chci do jiného města a on chce zůstat v tomhle, kde bydlíme teď. Ale stejně si myslím, že půjdeme jednou pryč, když vidíme co se tady děje.
Také jsou důležité peníze. Je jasné, že sestěhování nebude levná událost. Musí se zaplatit byt, kauce, nájem a také věci do bytu. My to máme tak, že na toto všechno šetříme společně. Jen přítel těch peněz dává více, protože nemám tolik příjmů jako on. Ale jsem ráda, že můj přítel to chápe a nemá nic proti tomu.
A co si myslíte Vy o relaxu a celkovém odpočinku?
To je pro teď konec, a budu se na Vás těšit u dalšího článku.
Bydlíte spolu se svou polovičkou Vy?
Ahoj BN.

Piercing v jazyku

26. dubna 2018 v 17:00
16. dubna 2018 se mě spolužačka zeptala jestli bych nechtěla piercing do jazyka. Ani jsem nepřemýšlela a hned jsem odpověděla, že chci. Začaly jsme přemýšlet nad datumem, kdy se nám to hodí. Začaly jsme přemýšlet u datumu 15. května 2018, pak 3. května 2018 a nakonec to skončilo u 26. dubna 2018. Teprve dny utíkaly pomalu, ale poslední 3dny utekly šíleně rychle. Pořád jsem se ujišťovala u spolužačky, že to platí.
Přišel den D. Jela jsem do školy až v 11:15, takže se to táhlo a vůbec to neutíkalo. Ale tu poslední hodinu to šlo šíleně rychle. Čekala jsem s Terkou na svýho přítele, a šli jsme do salonu všichni 3. Podepsali jsme papíry o bezpečnosti. A přišlo se na věc, musely jsme se s Terkou rozhodnout která z nás 2 jde první. Terka byla statečná a šla do toho. Bylo to hotový během 5-10min. Pak jsem byla na řadě já. Teprve jsem si musela vykloktat pusu ústní vodou, aby se ta pusa vyčistila. Pak mi to umrtvil a já musela chvíli čekat, aby to začalo působit. Potom mi na jazyk nakreslil tečku, kde to bude propichovat. Vzal kleště, odkrvil to a propíchnul. Nebolelo to, bylo to jen nepříjemný, a když to projel celý tak to byla úleva. Nebolí to ani hodinu po propíchnutí a jedla jsem těstoviny s masem.
Kdybych měla možnost to vrátit, tak to neudělám. Jsem ráda, že jsem si to nechala udělat.
To je pro teď konec, a budu se na Vás těšit u dalšího článku.
Máte také nějaké piercingy?
Ahoj BN.

Můj den|23.4.2018

23. dubna 2018 v 19:01 MOJE DNY
Už od rána jsem vůbec nestíhala. Probudila jsem se s bolestí břicha a hlavy. Vůbec se mi nechtělo z té vyhřáté postele. Pak přišla ke mně do pokoje mamka a popřály jsme si dobré ráno a spolu se nasnídaly. Už od rána jsem nebyla ve své kůži. Šla jsem se obléknout a zjistila, že šaty které jsem si chtěla vzít, tak jsou nevhodné. Takže jsem celý outfit musela změnit. Když jsem se šla nalíčit, poslala jsem svůj ootd spolužačce, jestli nano či ne. Rovnou jsem napsala příteli na dobré ráno. Nalíčila jsem se, učesala se, a vyrazila na vlak. Nemám vůbec ráda, když jsem někde přesně, radši jsem někde dříve, aybch nemusela pospíchat.
Dnes jsem jela se školou do Prahy do hotelu Diplomat. Je to 4 hvězdičkový hotel. Je velmi luxusní a krásný. Mají strašně moc milý personál. Měly jsme prohlídku pokojů, kuchyně a různých místností. Určitě je to krásné na nějaké školení. Jsou ochotni udělat vše pro to, aby klient byl spokojený. Jde vidět, že lidé kteří tam pracují, tak tu práci milují. Paní, která nás hotelem provázela, nám vždy mile odpověděla.
Cestou zpět jsme se zastavili na obědě v McDonaldu. Kde jsme se všichni najedli. Všichni byli úplně plní. A to jsme si říkali, že budeme šetřit, a naše parta skončila s pár meníčky a zmrzlinou. Všechny jsme jedly všechno, a bylo všem jedno, jestli jí někdo jídlo někoho jiného. Tomu se říká kamarádství.
Když všichni dojedli, tak jsme se vydali na cestu domu. Teprve jsme si s holkama zazpívaly, a pak všechny usnuly, a probudily se až u školy kde jsme vystupovaly.
Nakonec jsme se všechny rozloučily, a šly každá svou cestou domu.
Všechno bylo nakonec tak úžasný, že kdybych měla možnost tak bych jela znovu, a doufám, že se někdy do toho otelu podívám na delší domu.
To je pro teď konec, a budu se na Vás těšit u dalšího článku.
Ahoj BN.

Bělení/úprava zubů

18. dubna 2018 v 20:46 SEBEVĚDOMÍ
Určitě není každý spokojený se svými zuby, vždy si aspoň někdo řekla, co bych na zvých zubech chtěl změnit. Buď jsou žlutější nebo dál od sebe.
V téhle době je strašně moc rýpalů, kterým vadí, že si vezmete pomalu rtěnku. Jenže jim nedochází, že Vy jste nešťastná/ý kvůli tomu jak vypadají.
Znám holčiny, které mají zuby jak perličky, rovné a bílé, a i tak s nimi nejsou spokojené. Vždy si najdou něco, kvůli čemu dávají několik tisíc za rovnátka a bělení. Jen proto, že je pro ně důležité, aby byly perfektí, když mají nějaké focení a podobně.
Už jsme v té moderní době, kdy už rovnátka nejsou jen pro bohaté, a není problém, aby je měl každý smrtelník. A to stejné s bělením. Zubaři nabízeji bělení zubů do 2000 s tím, že chodíte na 2 sezení a postupně vám to bělí podle Vašich zubů, aby vám je až tolik nezkazily. Přece jenom, každý má jiné zuby.
Aby jste se tomu mohli vyvarovat, tak s vadami co se týká mezer mezi nimi, nebo jak jsou křivé. Tomu nikdo jen tak nezabrání.
Ale aby jsme nemuseli podstoupit drahé a zdlouhavé bělení. Je hlavní si je pořádně čistit. Já se musím přiznat, že mám zuby bělené, ale i když jsem byla před bělením, tak jsem zuby měla celkem bílé. Můj zlozvyk je, že když jsem nervózní, tak si čistím zuby, jen kartáčkem. Pokud nejsem někde, kde je mnoho lidí použiji i pastu. Zuby si běžně čistím 2x-5x denně. Ráno po snídani, dopoledne pokud nejsem ve škole, odpoledne po obědě, odpoledne po svačině a večer po večeři nebo těsně před tím, než zalehnu do postele. Asi bych neměla potřebu si je pořád čistit, ale mám nasazovací průhledná rovnátka, a vždy si je radši nandám na čisté zuby, než na nějaké od jídla a zuby by se mohly začít kazit.
Také je důležité chodit pravdileně každý půl rok na preventivní kontroly, protože když si je nebudete hýčkat, budou žloutnout, a to není moc hezké.
A co si myslíte Vy o rovnátkách a bělení zubů?
To je pro teď konec, a budu se na Vás těšit u dalšího článku.
Ahoj BN.

Vztahy

16. dubna 2018 v 20:51
Někdo má radši vztahy na 1 noc a nebo vztahy na dlouhou dobu. Musím se přiznat, že já mám vztah 2 roky a je to můj nejdelší vztah. Vždy jsem měla vztah na měsíc a pak byl konec, protože jsem se s tím člověkem necítila dobře. Nebylo mi třeba s tím člověkem dobře, protože mě mlátil a měla jsem vše zakázané, a nebo jsem měla až moc velkou volnost. Já jsem člověk, že když mám velkou volnost a můžu vše, tak si dovolím až moc. A když mám vše zakázané, nebo se dokonce toho kluka bojim, tak pořád brečim, a bojím se cokoliv říct. Teď mám vztah založený na tom, že když něco se děje, tak si promluvíme a dá se jednoduše domluvit. Aniž bych se bála, že by po mě něco letělo.
Chtěla bych se zaměřit na vztahy, kde jsou holky či ženy týrány. Ano, i tím, že jsem si tím prošla, tak bych se k tomu chtěla vyjádřit. I když vím, že takové věci nejdou jen tak někomu říct, protože jsou ty holky/ženy hlídány, aby to opravdu nikomu neřekly a nenapsaly a podobně. Ale někdy je lepší to říct třeba na rodinným obědě, když víte, že se nic stát nemůže, protože tam budou vaši rodiče, a myslím si, že by na Vás nikdy nedovolili sáhnout. Ale vždy je lepší to říct, než to v sobě dusit.
Já po této zkušenosti, s takovým klukem pak chodila nějaký čas k psychologovi. A docela dost trpěla a i tak jsem ho milovala, ale věděla jsem, že nemůžu po tom všem. Od té doby jsem si dávala velký pozor s kým chodím.
Ale co noci na 1 noc? Kamarádství s výhodami? 
Já jsem člověk, který se rychle na někoho upne, a rychle se zamiluji, takže pro mě je to určitě věc, kterou bych nikdy neudělala. Protože nedokázala bych si užít něco s nějakým člověkem, a pak mu poděkovat a už se nikdy nevidět. Ale je jasné, že né každý musí vztahy zbožňovat a tak radši vyhledává jen tyto typy lidí, kteří se do vztahu nehrnou.
Ale jsem zastánce toho, že na každého ten pravý čeká, jen ho musíme najít. A i lidi, kteří teď o vztahu nechtějí ani slyšet, tak třeba za rok, měsíc nebo dokonce týden zjistí, že by ten vztah i chtěli a počkají na toho pravého, a takové ''kraviny'' přestanou řešit.
A co si myslíte Vy o noci na 1noc a kamarádství s výhodami?
To je pro teď konec, a budu se na Vás těšit u dalšího článku.
Ahoj BN.

Relax a odpočinek

14. dubna 2018 v 12:00
U relaxu existují 2typy lidí. Ten první, jsou lidé kteří by mohli relaxovat jak doma tak někde v lázních každý víkend. A ten druhý typ jsou lidé, kteří nemají rádi lázně, relax a jsou rádi, že se tomu vyhnou nebo ho podstoupí jednou za čas. Ano, je jasné, že ne každý to musí milovat, ale je dobré si občas pořádně odpočinout, pročistit hlavu, a přijít na jiné myslenky.
Někomu stačí si doma napustit horkou vanu s pěnou, svíčkami a maskou ve vlasech a na obličeji. Někdo má radši, když odjede na víkend do lázní, na masáže a nebo jdou na nějaký výlet.
Já to mám tak, že si první a poslední středu v měsíci udělám beauty day. Koupím si cestou ze školy masky na ruce, nohy, vlasy a obličej, svíčky a třeba nějakou voňavou pěnu do koupele. Přijdu domu, udělám si věci do školy, abych je nemusela dělat pozdě večer. Zacvičím si jogu, abych se uvolnila a nebyla ve stresu a byla krásně uvolněná. Napustím si vanu, dám si všechny věci co jsem si koupila kolem vany, do vany a masky na části tomu určené. A občas si u toho i čtu nějakou knihu. Ležím takhle hodinu až dvě a potom ze sebe vše sundám a umyju se. Cítím se pak lépe.
Ale jednou za čas, si zajedu moc ráda na prodloužený víkend do lázní, kde si zajdu na masáže a tak. Tam si odpočinu mnohem více než ve vaně doma, ale přijdu domu jako nová, a připadám si jako bych začala úplně nový život.
A pak jako druhý příklad je moje maminka, která tohle vůbec nemá ráda, a přišla na to, když jsem jí k narozeninám dala pokaz na masáže a vůbec si nedokázala odpočinout a uvolnit se. Bolelo jí všechno, a nebylo jí to vůbec příemné. Od této zkušenosti na žádné masáže a do žádných lázní nechce, protože si myslí, že to bude stejné jako minule. A tak se radši uvolní sama doma, buď ve vaně a nebo pomocí jogy.
Podle mě je relax a celkový odpočinek důležitý, protože jednou vám za o i tělo poděkuje. Je lepší si odpočinout, když víte, že je toho na Vás už moc, než aby to Vaše tělo už nezvládlo a nezůstala ležet někde venku na chodníku.
A co si myslíte Vy o relaxu a celkovém odpočinku?
To je pro teď konec, a budu se na Vás těšit u dalšího článku.
Ahoj BN.

Odlišný styl

11. dubna 2018 v 19:48 SEBEVĚDOMÍ
100 lidí, 100 chutí. Je jasné, že nemůže mít každý styl jako máte Vy. Každému se líbí něco jiného. Není to o tom komu co sluší, ale jak se v tom cítí.
Když se Vám líbí co máte na sobě a cítíte se v tom dobře, není co řešit. Proč by jste měli nosit něco, co je 'in' a v čem se Vy necítíte dobře. To, že Vám někdo řekne, že je to hnusné nebo nevkusné, tak je to jeho názor a ten Vám může být ukradený, protože na sobě to máte Vy a ne ten dotyčný, který Vám to řekl. Také ostatním nediktujete co mají a nemají nosit, tak proř by to měli oni dělat Vám, jen z důvodu, že máte jiný styl.
Když se Vám líbí celé roztrhané kalhoty, které máte pomalu ke krku, tak si to vezmete, protože se v tom cítíte a myslíte si, že vám to sluší. Ano sluší!
Když sem byla na základní škole, koupila jsem si třičko a sukni Batmana. Já se v tom cítila dobře, ale ostatní na škole se mi smáli, že je to směšné. Hned když jsem přišla ze školy, okamžitě jsem si to sundala a schovala to do kabelky kterou jsem nepoužívala a už nikdy jsem si to nechtěla vzít na sebe. Mamka se divila kde to vůbec mám, zže to nikde nevidí, a že už to ani nenosím. Bylo mi trapné jí říct, že se to stydím nosit, že se mi za to smějí, ale řekla jsem to. A pak mi řekla větu ,,Nejhezčí žena je ta, která si věří.''. Řekla jsem si, že mi všichni jsou jedno, a že když jim ukážu, že se mi to tak líbí a nebudu se trápit z jejich smíchu. Přišla jsem do třídy, sedla si, a nikoho si nevšímala a nic jsem neposlouchala. Po chvíli za mnou přišla spolužačka, objala mě, a řekla mi, že mi to sluší.
Takže si nikdy nedělejte hlavu z toho, že se vám někdo směje za to co nosíte, nebo vám říká jak je to hnusné, a že Vám to nesluší. Sluší! A když si budete věřit, bude Vám to slušet ještě více.
To je pro teď konec, a budu se na Vás těšit u dalšího článku.
Ahoj BN.

Malá prsa

9. dubna 2018 v 21:23 SEBELÁSKA
Teď je doba, kdy je 'in' mít velká prsa, všude jsou velká prsa a každýo nich mluví. A my holky, co máme malá prsa, tak pak máme mindráky, že nikdo neřekne, že i malý prsa jsou hezký.
Ale opak je pravdou. Malá prsa jsou občas i hezčí než velká. Jak vzhledově, tak prakticky. Můžeme ležet na břiše, najdeme kdekoliv podprsenku, když běháme tak nic neskáče a nebolí.
Vždy je na všem hlavní vidět i to dobré.
Podle mě, je kravina jít hned na plastiku, když vám někdo řekne, že máte malá prsa. No a co? Vždyť nemusíme být jako každá druhá 'prsatice'. Ne každému klukovi se líbí taková prsa. Vždy je hezčí přírodní, než zbytečně si tam nechat dát implantát a pak litovat.
A myslím si, že je zbytečné mít kvůli tomu mindráky, když můžeme být vůbec rády za to, že nějaká prsa máme rády. A že jsou zdravá.
Ale vždy jde o váš pocit, a abyste se měly rády hlavně Vy. A jde hlavně o váš pocit, jak se cítíte Vy.
To je pro teď konec, a budu se na Vás těšit u dalšího článku.
Ahoj BN.

První článek

7. dubna 2018 v 16:11
Tohle je úvodní článek. Vždy jsem chtěla mít svůj vlastní blog. I jsem se o to jednou pokusila, ale bohužel to nevyšlo, nechytlo mě to, a 2 roky tam už nic nenapsala. Také se zajímám o jiné téma, o kterém bude i tento blog.
Budu sem psát o tématech co se týká sebelásky, sebevědomí, motivace, pozitivní mysli, a podobně. Je to poslední dobou často probírané téma, a i já k tomu mám co říct a také jsem si prošla svým, a vím, že by to mohlo pomoct více lidem.
Také tu bude něco z cestování, protože jsme se s přítelem rozhodli, že začneme více cestovat, a ráda bych doporučila některá místa.
Články budou vycházet každou sobotu, pondělí, a středu v odpoledních hodinách.
To je pro teď konec, a budu se na Vás těšit u dalšího článku.
Ahoj BN.